Ten dech je zázračný

Ten dech je zázračný
Touto větou mne dnes uvítala žena, se kterou jsme už pár měsíců na individuální cestě metamorfózy s dechem. Nedokážu na to říci nic jiného než - no je, no! :) Dech nás může dovést i k něčemu, co je ZA naším ZRAKEM. Dech nás provází od prvního nádechu do života až do posledního výdechu. Dech nám vdechuje Ducha a spojuje nás s naší esencí. Jak to tak už ale v životě chodí, nic není zadarmo. Pokud chce člověk sklízet, je třeba nejen zasít, ale t...

Díky za ty dary…

Díky za ty dary…
Tak tedy...ohlédnutí...narozeninový den jsem si užila v poklidné radosti. Těšila jsem se z hraní s Běličkou (momentálně ráda vyndavá ze skříně potápěčské hodinky a chodí s nima po bytě, tak jsem jí pořídila odpovídající outfit), z pozornosti svého muže a lahodné večeře dovezené domů z Pastvy, a taky jak jinak, co lepšího na narozeniny než dát dýchánek osobě, která sama podporuje další duše na cestě životem. No a slovo dalo slovo a rovnou se k nám chystá p...

Prolínání a krása konců

Prolínání a krása konců
Jdu lesíkem a pozoruji, jak příroda umí velkolepě oslavovat konec jednoho období a začátek jiného. Kolik barvy a krásy lze vložit do toho, když něco umírá...a rodí se nové. Jak vznešeně se prolínají oba světy, které jsou jedním, jak každý konec je i novým začátkem...tak, aby se jednoho dne stal opět koncem, ke kterému od svého počátku nezastavitelně směřuje... Když z mých úst nedávno vyšla při dýchánku věta "Neumírej, naroď se...", netušila jsem,...

5x z deníku šílené matky

5x z deníku šílené matky
Jak jsem si tuhle libovala, že jsem opět v proudu, tak jsem ještě netušila, že ten proud mě zatáhe do pěknýho vodopádu...a nebo že ten proud bude možná tak trochu elektrický? Ani nevím, je možný, že to je něco mezi tím...dnes proto místo zenovýho poselství několik tragikomických útržků z deníku šílené matky... DEN PRVNÍ - pátek, bláznů svátek Před odjezdem na víkend, když už máme sbalený celý cirkus, zjišťuju, že některá místa v bytě typu Běliččina ...

Znovu v proudu

Znovu v proudu
Ležím v posteli a dívám se, jak vedle mě spokojeně oddychuje Bělička. V okamžiku, kdy se ze spánku zlehounka usměje, jako by se rozsvítil celý svět. Jsem opět v proudu života... Jen pár nejbližších ví, že jsem v posledních dvou měsících byla poněkud zaseknutá. A to doslova. Prvním signálem blížícího se záseku bylo, když jsem si nějakou dobu po porodu všimla, že když si sednu, cítím, jako bych měla posunutou kostrč. POROD PROSTĚ POHNE CELÝM ...