Ale když já pořád nevím, jaké je moje poslání!

Ale když já pořád nevím, jaké je moje poslání!
Tuto větu pravidelně slýchám z různých stran...pamatuji si dokonce, jak jsem jí ještě před několika lety sama vyslovovala...s pocitem, že potřebuji nutně znát konkrétní odpověď...protože jinak nemohu plně žít a naplnit svůj potenciál...Ve skutečnosti to ale bylo jednoduché...svůj potenciál jsem nemohla naplnit proto, že jsem víc myslela, než žila...ta samotná otázka toho byla tím nejpříkladnějším výplodem! ...no a právě proto, že jsem tak moc myslela ...

Netlač řeku, teče sama

Netlač řeku, teče sama
Mnoho jasnosti z tak jedno-duché věty v posledních dnech a týdnech...když ji následuji svým srdcem, svými rozhodnutími a činy, těžké se najednou stává lehčím, nepříjemné je snad už jen ...jemné...a já se o víkendu těším sem...je čas znovu se nadechnout do života, opustit staré...i to, co jsem měla tolik ráda, ale nyní je to už jen krabička vzpomínek... a já nechci žít minulostí... Je čas přivítat a vnímat všemi smysly to nové, co každou vteřinou přicház

Bohatství dechu

Bohatství dechu
BOHATSTVÍ DECHU --- přemýšleli jste někdy nad tím, jak způsob, jakým dýcháme, souvisí s dnes tak populárním tématem HOJNOSTI? Velmi! Vídám to pravidelně při dýchánkách...nádech je paralelou přijímání, výdech dávání...je to systém, který je propojený, stejně jako základní princip příčiny a následku. Ale jak přijímat hojnost, když nedokážeme pustit (vydechnout) to staré, co už nepotřebujeme? Kde se na to má vzít prostor, pokud je dech přiškr

Malá smrt

Malá smrt
MALÁ SMRT --- okamžik rozhodnutí, zda ŽÍT či NEŽÍT, zda DÝCHAT či NEDÝCHAT...okamžik důležité životní volby, která má vliv na to, jak se nám žije, kolik životní energie máme, jak prožíváme radost a štěstí... Něco musí zemřít, abychom se mohli znovu narodit...někdy je to stará dohoda, kterou jsme kdysi se sebou uzavřeli a už jsme na to dávno zapomněli, někdy je to vzpurná část ega, která nás nechce pustit ze zajetých kolejí...někdy je to hluboce zasutá e