Na téma hledání poslání vyšlo už mnoho nejrůznějších článků, existuje spousta návodů, otázek, pomůcek… pravdou ale je, že mnoho lidí i přes pilné studium rozličných zdrojů své poslání stále hledá, tápe, chodí v kruzích…není také neobvyklé, že někomu se poslání nepodaří nalézt za celý život… a tím pádem jej ani nemá šanci prožívat.

Proč tomu tak je? A co je to vlastně to poslání?
Vždyť život na Zemi jsme si vybrali jako zkušenost své duše právě z důvodu, abychom jej plně prožívali.To nám samo o sobě umožňuje ochutnat a pochopit širokou paletu pocitů, naučit se být člověkem, růst na své duchovní cestě a zvyšovat vědomí.

Proto, abychom dokázali sami sebe nalézt, potřebujeme nejdříve zažít, jaké to je, být ztracení. A je to právě okamžik, kdy už nás nenapadá vůbec nic, který otevírá úžasné kreativní pole nekonečného potenciálu a možností. Pokud se tedy cítíte ztracení, tak i to může být důvodem k radosti. Miluji nové úhly pohledu! 🙂

Obecně by se dalo říci, že poslání existuje jen jedno a je společné pro všechny: naučit se žít v přítomnosti, v souladu na úrovních mysli, těla i duše, jedno-duše. Jakmile se v tomto stavu nalézáme, přirozeně se nám otevírá nová brána k prožívání štěstí a harmonie, okamžiků, kdy se cítíme “naplněni”. A teprve když jsme naplněni, můžeme sami naplňovat. To je to, proč jsme sem posláni, tedy naše poslání.

Je však také třeba pochopit a přijmout, že stejně tak jako jsme každý jiný a jedinečný, existuje nepřeberné množství způsobů, jakým své poslání můžeme manifestovat. Tonda může například zažívat pocity blaženosti a naplňování poslání, když každé ráno vidí úsměvy lidí kupujících si čerstvé pečivo,  zatímco Alenka je v sedmém nebi, když může naplňovat interiéry svých klientů harmonickou energií. I když se poslání v průběhu času může měnit, jedno zůstává stejné: pocit, který jej provází, když se daří naplňovat.

Témata, která nás na naší cestě právě teď potkávají, souvisí s tím, kolik už máme odpracováno. Můžeme tedy zjistit, že  máme před sebou ještě pořádný kus cesty, pro jiné už je “cíl” téměř na dosah. I když to tak někdy nevypadá, je to spravedlivý systém, který má svůj řád a rozhodně se tedy vyplatí na své cestě pokračovat bez ohledu, jak daleko zrovna jsme.

“Celý svět a jeho moudrost se otevírá tomu, kdo následuje volání své duše.” — ADEL

Jakých je 7 jedno-duchých klíčů k tomu, abychom mohli své poslání začít prožívat?


1. BÝT VE SVÉM TĚLE
Může se Vám to zdát triviální, ale vnímám, že pro dnešní dobu je to velice důležité téma. Jsme zvyklí trávit příliš mnoho času v hlavě a ve svých myšlenkách a zapomínáme, že právě tělo je naším chrámem, díky kterému můžeme prožívat život na Zemi. A jak se říká, ve zdravém těle zdravý duch. Být ve svém těle zároveň znamená být v kontaktu se svými smysly a tedy vnímat, co se děje právě tady a teď. Přítomnost je totiž tím jediným okamžikem, kterým můžeme ovlivnit svou budoucnost.


2. MÍT VYLADĚNÉ EMOCE
Emoce jsou často tím, co nás drží “na kšandách”. Jedná se zejména o nedořešené emoce, které jsou spjaty s naší nejbližší rodinou – rodiči, sourozenci, může se ale jednat i o jiné osoby či autority, které nás v našem životě ovlivnily. Mezi nejvíce destruktivní emoce patří různé typy přerostlého strachu, vina, stud, smutky, ale i hněv a nenávist. Teprve v okamžiku, kdy sami sebe emočně osvobodíme, můžeme se stát skutečně samostatnými bytostmi a začít kráčet po své životní cestě s větším množstvím vitální energie. Věřte nevěřte, hlavou se to prostě utáhnout nedá.


3. ZNÁT SAMI SEBE
Má oblíbená otázka zní: “Kdo je uvnitř?” Víte, kdo jste? Jak dobře znáte sami sebe a tedy jaké je Vaše sebe-vědomí? Cesta sebepoznání je velice důležitou součástí na cestě hledání. Teprve když víme, kým jsme a jaké jsou naše životní hodnoty, dokážeme začít své myšlenky odvážně převádět na skutky a na cestě nám nechybí vůle a odhodlání. Když zjistíme, jaká je míra naší osobní moci a náš skutečný potenciál, uvědomíme si, že hranice možného jsou ještě mnohem dál, než jsme si mysleli. Je na čase poznat nejen své světlo, ale i svůj stín.


4. ŽÍT V LÁSCE
Ano já vím, zní to jako klišé, bez kterého se neobejde snad žádná svépomocná příručka. Asi to bude tím, že to je zkrátka pravda 🙂 Často se setkávám s otázkou, co to vlastně je mít se rád/a? Mé doporučení je dovolit si lásku prožít formou pocitu, tělesného vnímání, naladit se na ní.  Protože přemýšlet o ní nás moc daleko neposune – srdce totiž není v hlavě. Mít se rád/a znamená přijmout se tak jak jsem, bez podmínek, odpustit sobě i ostatním, starat se o své tělo, mysl i duši a uvědomit si, že abych mohl/a v životě dávat, je třeba umět i přijímat. Naše srdce je spolehlivým kompasem, který nám ukazuje cestu kupředu.


5. VYJADŘOVAT SE V PRAVDĚ
Říká se: “Komunikuji, tedy jsem.” To, jak jasně a srozumitelně komunikujeme se svým okolím (ale i sami se sebou!) nám Vesmír velice jasně odráží zpátky tím, co se nám v životě děje. V této oblasti je dobré pamatovat na to, že mluvené slovo tvoří jen zlomek naší komunikace vůči světu. Primární je naše elektromagnetické pole, které vysílá naše emoce a zahrnuje i další informace o nás. Pokud tedy něco říkáte a něco jiného si myslíte a cítíte (opět i sami vůči sobě), věřte, že vysíláte matoucí zprávy. A zmatek je pak logicky následně tím, co se Vám vrací zpátky.


6. BÝT PÁNEM SVÉ MYSLI
Jedním z hlavních principů hermetických nauk je pochopení, že Vesmír je mentální. To, co vnímáme jako fyzickou realitu (to, co se nám “jeví”), je stvořeno našimi myšlenkami. Ale do jaké míry dokážeme své myšlenky ovládat? Čemu věnujeme ve svém životě pozornost a jaký význam přikládáme událostem, které se nám dějí, jaká jsou naše přesvědčení? Zažili jste už stav bez mysli? Je to jak bílý list papíru. Když na něm uděláte tečku, je velice jasně vidět. Naučit se pracovat se svou myslí je jedním z nejdůležitějších klíčů, který otevírá dveře k intuici, hlubší moudrosti a léčení.


7. RADOVAT SE ZE SVÉ CELISTVOSTI
Když přijmeme pochopení, že jsme součástí většího celku, porozumíme, že i když se nám nelíbí, co se nám někdy v životě děje, život nás má rád. Když přijmeme pochopení, že vědění samotné nestačí, vrátíme se zpátky do těla a začneme konat. Když navážeme spojení se svou duší, začnou se nám najednou “samy” otevírat nové, dosud netušené možnosti. Radujme se tedy ze své celistvosti, z přítomnosti, která zahrnuje minulost i budoucnost, užívejme si toho  mystického tance života!


Já vím, je to jedno-duché, ale snadné to není! Slovo na závěr? Přestaňme hledat zaručené recepty a revoluční postupy a vraťme se k jedno-duchosti!

Pokud máte pocit, že tohle všechno už spousta lidí ví, možná máte pravdu. Je také možné, že Vás některý z bodů rozčiluje – alespoň máte jasnou indicii, čemu se věnovat. V jednom jsem si každopádně jistá: lidí, kteří to nejenom ví, ale žijí, je o poznání méně! 🙂 Źivot je o neustálém balancování. A tak stačí vybrat si pro začátek první z bodů, kde cítíte, že je Vaše téma a tomu se prakticky věnovat. Právě tady a teď…s vědomím, že jiný moment neexistuje.

A kde se zrovna Vy nacházíte na cestě prožívání svého poslání?

Přeji Vám naplněné dny,
ADEL