V dubnu to byly tři roky, co jsem udělala velkou životní změnu…po 12 letech v korporaci jsem odešla na volnou nohu, skončil dlouhodobější vztah, začala jsem kromě koučování dělat i terapii, díky tanci a freedivingu se věnuju práci s tělem a zvukem, objevuju kouzla aromaterapie, začala jsem vést prostor V Domečku, zahájila i zdárně ukončila projekt Praštíme do toho, s vděčností skončila práce v Comito tandemu, změnila jsem bydlení a dovolila jsem si splnit svůj životní cestovní sen a jsem v krásném, naplňujícím vztahu.

JSEM SVOBODNÁ DUŠE.

A když slýchám, že něco nejde, že na něco nejsou peníze, že je tenhle a tamhleten problém, že je to moc složité, byla by to příliš velká změna, že teď na to není ten vhodný čas nebo je ho málo, ale později to určitě půjde…přiznám se, že to je jako když před bejkem máváte rudým praporkem. Ano, tohle jsem od sebe ani já nečekala! 🙂 I když…každý je strůjcem osudu svého…

K tomu, že něco nejde, mě vždy napadá jedna důležitá a přitom vážně jednoduchá otázka: “OPRAVDU”?

Protože teprve když začneme být opravdoví sami k sobě i k ostatním, přestaneme se bát, něco si namlouvat, nalhávat, lpět na minulosti, náš život se může začít ubírat směrem, o kterém se nám ani nezdálo.

NÁSLEDUJTE VOLÁNÍ SVÉ DUŠE! HOWGH! 😀

ADEL