Jestli máte ještě stále pocit, že se pořád jenom usmívám a vše je úžasný a dokonalý, tak vás zklamu. To by nebyl skutečný život. Taky mám pár kostlivců ve skříni, ale jak se říká…postupně, postupně…a ano, nemám příliš ve zvyku to ventilovat…snad jen ve chvíli kdy cítím, že to je ku prospěchu…a to je právě teď.
V posledních dnech jsem se byla podívat zase po nějaký době v černý díře…jako průvodce i jako účastník… chtě nechtě jsou tyhle dva světy propojeny.
Energie těchto dnů vnímám jako velice těžké, vytahující na povrch hluboko zasuté vzorce a přesvědčení a s nimi spojené emoce, což je vcelku bolestivé, ego se cítí ohroženo a bije na poplach, to vše provází pochybnosti a pocit osamocení či nespravedlnosti. Vznikají životní příběhy, které jsou na román a mnohé duše se v těchto dnech rozhodly opustit tento svět.
Posílám požehnání všem, kteří jsou součástí těchto právě probíhajících procesů.
Vězte, že temné zážitky a období jsou příležitostí pro silnou transformaci.
Každý ví, že v černý díře je tma jak v prdeli.
A tak nezbývá než vzít si sebou jiskřičku světla vědomí, být se vším všudy tady a teď, dovolit si vše, co je třeba… s důvěrou, že se časem zase vyhoupneme na druhou stranu vortexu.
ADEL