Od té doby co jsem se vrátila do Čech, jedu na plný obrátky. Ale taky si dovoluju dlouho spát, trávit méně času u počítače, očistu s elementy si teď užívám místo ve vaně ve sprše se svou OCEÁNSKOU VLNOU (peelingem ze soli z Mrtvého moře a éterickými oleji), krb provizorně nahradila svíčka…prostě když se chce, všechno jde…
V Domečku se dýchá o 106… až se mi z toho někdy tají dech… 
A tak byl včera večer ten nejvyšší čas dát si zase pořádně svou vlastní session, abych to všechno sama hezky rozvolnila a ponořila se do kouzelného spojení s vlastním dechem – duchem.
Jestli se vám stýskalo po mých zápiscích, tak vás při pondělku třeba trochu potěším.
Konečně jsem si taky umíchala vlastní vůni pro duši. A tak ještě než uléhám, aplikuji si ji na zápěstí, zavírám oči a vnímám příjemné modré světlo, které jsem si nastavila na lampě. Dýchám…
Podle rytmu, tempa i hloubky je znát, že se toho událo v posledních dnech opravdu hodně…dech je intenzivní a neposedně poskakuje jako gumový míček na kamenné podlaze. A přitom všem cítím, jak je to osvobozující…
V mém dechu i energii se chtě nechtě pozornost zatoulává k ženě, která je mi velmi blízká…je teď zrovna v nemocnici a já na ní moc myslím. Mám pocit, že dýchám nejen za sebe, ale i za ní a s ní, že jsme na dálku propojené. Je to moc krásné…cítit, že se svými blízkými můžete být i bez jejich fyzické přítomnosti…
Za chvíli přichází úpěnlivý pláč, napětí v hlavě a v podbřišku…které se velice rychle rozvolňuje…utichá…mizí…
Energie se posouvá směrem nahoru a chvíli se prodírá skrz břicho, které se nadouvá až do okamžiku, než dojde k posunu k srdci…mé dlaně okamžitě zteplají, brní a já si připadám jako elektrárna…
Ruce se mi samy zvedají a já se najednou cítím jako kytara, která má místo páteře jednotlivé struny energie…a prsty tu kytaru začínají ladit…hrát harmonické melodie…v okouzlení si to užívám…mohu se jich dotknout, existují…
Dech utichá, zklidňuje se…energie proudí dál…
Vděčnost a vědomí, že vše je v pořádku přesně tak, jak to v tuto chvíli je.
Mé oči se samy otevírají.
Když ráno vstávám, po dlouhé době mám pocit, že jsem opravdu odpočatá.
„V dýchání je poženání dvojí,
nádech a za ním výdech stojí,
první osvěžuje, druhé stísňuje,
tak krásně života směs pluje.“ — Goethe
Dýchejte s láskou,
ADEL