DOBRODRUŽNÁ VÝPRAVA — za tajem dechu den 0. a 1. – PRODLOUŽENÝ LET MRAZÁKEM, ODHALENÍ DECHOVÉ MISE A BANKOVKOVÁ LAPÁLIE

Jsem tu znovu se svými zápisky…jestli se vám už stýskalo…

EasyJet opět nezklamal…a tak výsledkem bylo, že kromě toho, že bylo včera večer v letadle jak v mrazáku a kvůli turbulencím odpadla možnost záchrany horkým nápojem, díky nedostatku místa mi zacheckovali moje příruční zavazadlo a i s jeho vyzvedáváním nakonec činilo celkové zpoždění letu oproti plánu asi hodinu a půl, takže mi propadl páteční lístek na vlak…ta da dam tam tam…hurá v jednu v noci Uberem z Gatwicku do Purley…aspoň že jsem jela s jakousi Boženkou z Polska…

Tentokrát je ubytko přes Airbnb prostě boží…skvělá postel s vlněným pleteným přehozem, spousta polštářků, čekal na mě provoněný pokojíček s hořící svíčkou, uvítací obálka, muffiny a v koupelně vanička…ocitla jsem se snad v nebi? Navíc domácnost obývají 3 kočky, 1 pes a paní domácí je téže v očekávání…

Ranní dvacetiminutová procházka z kopce na místo tréninku byla skvostná…a já si říkám…”Život je krásný…a sny se mají plnit…”

A CO TU VLASTNĚ DĚLÁM KROMĚ TOHO, ŽE SI PRÁVĚ JEDEN Z TĚCH SVÝCH PLNÍM?

Před víc než rokem jsem viděla na TedX Patricka McKeowna a jeho řeč o dýchání na téma Zavři svojí pusu a změň svůj život…tehdy jsem si řekla, že tenhle týpek má o dýchání co říct a začala jsem trochu studovat, s čím že to pracuje a jak…výsledkem bylo, že jsem konstatovala, že ho chci potkat osobně, protože z mého pohledu patří co se práce s dechem týká ke světové špičce…některé jeho techniky už používám na sobě i na workshopech…bomba…

Takže se tu učím přímo od autora knížky a programu OXYGEN ADVANTAGE a leadera BUTEYKO INTERNATIONAL CLINIC dechové techniky, které prakticky pomáhají dospělým i dětem s obtížemi typu astma, rýma, alergie, spánková apnea…a tak…u nás je to pořád dost neprozkoumané a podceňované…

Věděli jste, že to, jak dýcháme v dětství významným způsobem ovlivňuje například strukturu našeho obličeje, dentální zdraví, mentální kapacitu a má třeba i souvislost s ADHD? A tím to zdaleka všechno nekončí…spíš začíná… v průměru 50-60% dětí v dnešní době totiž trpí astmatem…

A tak tu sedím s doktory, odborníky na ortodoncii, qi gong mistrem, trenéry od Ice Mana Wima Hofa a lidmi, které dýchání opravdu trápí…Rumunsko, USA, Austrálie, Irsko, Británie…sexy mixík!

Když spojím poznatky z freedivingu, Rebirthingu, Oxygen Advantage a Buteyko, ocitám se ve výšinách…protože je to opravdu komplexní a celistvé…začíná to ještě před narozením a pokračuje napříč celým vývojem…zahrnuje využití technik strukturovaných i “volných”…různé úhly pohledu, které však vedou k jednomu stejnému cíli…ZDRAVÍ…fyzickému i psychickému…

Ale…odpoledne mě po tréninku čekalo překvápko…šla jsem si nakoupit něco na zub do Tesca a platila jsem svojí kdysi uspořenou dvacetilibrovkou…a paní na pokladně, že prý už neplatí!!!…hmmm, to jsem zvědavá, kolik z kurzovného jsem zaplatila neplatnýma bankovkama…byly to totiž samý dvacetilibrovky…zítra se mám na co těšit….uááá, pomóóóc!

Výstup do kopce s nákupem byl o něco těžší než ranní ladný sestupný skvost, snad alespoň částečnou kompenzací byly crumpets s Marmite a na zítra čekající scones s double cream…ano nejen vzduchem je člověk živ…občas je třeba tu pránu něčím proložit…

Taky se už těšíte, co mě čeká zítra?

Bude to opět trénink, den 2.

Tak dobrou a já jdu lepit…cožeee?

Aneb jak si zpříjemnit poslední trimestr


DOBRODRUŽNÁ VÝPRAVA — za tajem dechu den 2. – ZAVŘI UŽ TU PAPULU, PŘEKVAPIVÉ SOUVISLOSTI A VLČICE SAMOTÁŘKA

Povím vám jeden příběh. O tom, že okolnosti mého zrození nebyly z pohledu porodní praxe ideální, se dneska zmiňovat nebudu – na to jsem přišla už při znovuprožívání a uvolňování porodních zážitků během Rebirthingu a tuhle souvislost pravidelně vídám i u svých klientů.

Ale co bylo dál? Rozjeté kolečko se točilo v započatém rytmu…

Když jsme ve stresu, automaticky dýcháme pusou. A jak tedy dýchá vystresované dítě? Ano, s otevřenou pusou. Uvádí se, že až polovina dětí v dnešní době takto dýchá…i já jsem to takhle měla…dokonce se mi občas dodnes stává, že se probudím s jazykem suchým jak rohožka…jeden z typických příznaků…co se v mládí naučíš…

No co no, záleží na tom snad tolik?
Právě že jo…akorát to prostě pořád skoro nikdo neví! Jak je to možné, když studie zasahují historicky třeba i do roku 1923?

Kdyby děti byly důsledně vedeny k dýchání nosem, všichni si ušetří mnoho starostí a strastí…já jsem si mohla ušetřit například zúženou čelist, předkus, osm vytržených zubů, rovnátka, zápaly plic, únavu nebo potíže s pozorností…a je toho mnohem víc…no nejsou to úplné maličkosti, že…

Už se vyjasňuje, proč je způsob, jakým dýcháme tak důležitý?

Na rozdíl od technik ledového muže Wima Hofa, který je proslulý svými otrlými kousky jako běhání v mraze v trenkách nebo lázně v kostkách ledu, Buteyko nepoužívá hyperventilaci…takže pro mě je to přirozenější, mírnější a jemnější metoda, která je vhodná i pro lidi, kteří mají s dechem opravdové potíže…možná to není tak efektní na prezentaci, lidé mají přeci jenom rádi senzace, ale funguje to…

Jinak jsem dnes měla přes den takovou samotářskou náladu, což je v místnosti plné studentů poněkud komplikovanější…a tak jsem se aspoň zdekovala na obědovou pauzu ven na lavičku, kde jsem osamoceně bivakovala ve společnosti svého sendviče…jako správná vlčice samotářka…i když…teď jsme pořád dvě bytosti pospolu…

A ještě se pochlubím…jsem hrdá, že jsem už dneska nepotřebovala na cestu na trénink navigaci…důležitost tohoto životního milníku však pochopí spíše ženy a spolehlivě snad ty světlovlasejší!

Těším se na dnešní vaničku,

Tak zatím!


DOBRODRUŽNÁ VÝPRAVA — za tajem dechu den 3. – OČEKÁVANÁ KRIZE A VELKÁ LEŽ, KTEROU SE ČASTO CHLÁCHOLÍME

Říkat si dopředu, že tentokrát to třeba tak nebude by bylo jako tvrdit, že po pondělku nenásleduje úterý…některé věci jsou prostě dané a tak bychom s nimi také měli nakládat. A tak po dvou intenzivních dnech tréninku dnes přišla únava – velké množství informací napěchovaných do celého dne, hodiny sezení v místnosti ve skupině lidí i skutečnost, že některých cvičení se nemohu účastnit nebo mám díky pupíku velmi zkreslené výsledky, si vybírají svojí daň. Přes veškeré nadšení pro mě bylo těžší dnes ráno vstát a jít…

Je fajn si uvědomit, že když se do něčeho s vervou pustíme, je tohle přirozená součást procesu…každá vlna totiž jednou dosáhne svého vrcholu…

Když to pochopíme, můžeme lépe využít i fázi sestupu…bez ní by vlna nebyla vlnou…nebyl by život…

Ale co když je ten život primárně v hlavě?

“Začnu to dělat, až to budu doopravdy potřebovat.”
“Když bude nejhůř a třeba onemocním, vím přesně co a jak, takže vyléčit se nebude tak složité.”
“Když budu fakt chtít, pustím se do toho. Teď mi stačí, že to všechno vím.” versus “Potřebuji k tomu ještě víc informací, aby bylo možné začít.”
“Asi to není tak důležité, jinak bych to přece už dávno dělal/a.”

Opravdu je větší pravděpodobnost, že něco nového (a tedy energeticky náročnějšího) začnete dělat teprve, až když budete ne-mocní? Až budete do toho tlačeni? Až už nebude zbytí?

Víte, někdy tomu tak je…když nastane problém, motivace se posílí…je to ale z donucení…není to volba…

Chcete, aby vás život musel nutit…?

Můžu vám říct, že rychlost, jakou jde energie v případě potíží dolů je někdy závratná a neočekávaná…a tak ani nevíte jak, ocitnete se za bodem zlomu…jindy to jde naopak tak pomalu, že to je natolik plíživé, že si toho pořádně ani nevšimnete…výsledek je ten samý…jste v pasti, ze které už není jen tak úniku…

Dnes jsme měli na tréninku chlapce, který trpí chronickou únavou…vidět, jak pro něj bylo složité udržet pozornost na souvislé větě a převést některá cvičení do praxe mi dalo opakovaně jen posílení uvědomění, že chlácholit sami sebe větami typu nahoře uvedeného jsou jen bohapusté báchorky a důvody k dalšímu odkládaní a uvíznutí v mysli…

Směřování pozornosti vůči vlastní dechové vlně, a tedy vlně života je skvělým začátkem k jejímu ukotvení…tím se otevírá nový prostor…”

Kdy se najíte nejlépe?
a) když jste přejedení
b) když máte mírný hlad
c) když máte velký hlad

Je to tak jedno-duché.

Buďte zdrávi.

ADEL