Tak tedy…ohlédnutí…narozeninový den jsem si užila v poklidné radosti. Těšila jsem se z hraní s Běličkou (momentálně ráda vyndavá ze skříně potápěčské hodinky a chodí s nima po bytě, tak jsem jí pořídila odpovídající outfit), z pozornosti svého muže a lahodné večeře dovezené domů z Pastvy, a taky jak jinak, co lepšího na narozeniny než dát dýchánek osobě, která sama podporuje další duše na cestě životem. No a slovo dalo slovo a rovnou se k nám chystá předávat své dýchací vědění zahraniční návštěva. Vše se tak nějak skládá samo a vy jste srdečně zváni.
Cítím, že začal nový cyklus, příliv nové energie. Moc sluníčkový? Nebojte… 🙂 Předcházelo tomu naservírované setkání s vlastními stíny, které mne provázelo minulými týdny. No jo, jenže ono v určité fázi už nelze nevidět a když vidíte, tak víte, že je třeba pustit to na světlo… no a tak jsem se dívala na své aspekty jedovatosti a s tím spojené otrávenosti, uštěpačnosti, na téma manipulace, …na to, co vyplouvá na povrch zejména, když se octnu ve vyčerpání a pod tlakem, v nespokojenosti. Staré vzorce, zaprášená truhlice s „poklady“ a danajskými dary.
Když se tomu nebráníte, je to o moc jedno-dušší. Když si to odpustíte a jste k sobě laskaví, je možné i tyhle své nepěkné součásti přijmout a následně vnitřně i navenek projevit tu novou, moudřejsí a vlídnější tvář…všem se uleví…
Hodně to pro mě souvisí s hladinou energie…s péčí o ní…to je ten klíč…a musím se pochválit…lepším se…i v těchhle nových podmínkách, kdy mi mateřství totálně rozstřelilo to, co dřív fungovalo.
Och, cítím se o tolik lehčí a prosvětlená. Ve vědomí dokonalosti v nedokonalosti 🙂
Obě orchideje, které mám, mi žehnají svými nově vyrašenými kvítky.
I když jsem občas šílená matka a dějí se mi zdánlivě šílené věci 😀
ADEL
P.S. po každém z nás se chce, abychom vykročili do neznáma. Stejně, jako ten květ. Jak dlouho to ještě chcete držet silou?