„Milovaná ženo.
Možná právě teď ve svých kostech cítíš, že nastal čas.
Tvůj čas.
Přestat být na sebe tak přísná. Odhodit všechna ta očekávání a tlaky na to, co všechno bys měla zvládnout, jaká bys měla být či jak bys měla vypadat.
Dopřát si prostor a péči, která vyživí Tvé tělo i duši a projasní Tvou mysl.
Když s odvahou nahlédneš do těch nejniternějších témat,
otevře se pokladnice pradávné moudrosti.
Vítej doma.
Vítej v Jemnosti.”
- Sebeláska a léčení srdce 19.9.
Rozum nebo srdce? Tak často si klademe tuto otázku. Jenže na cestě srdce není buď a nebo. Když pocítíme esenciální lásku celým svým bytím, naše srdce se otevírá světlu prvotního Zdroje. Můžeme odpustit, uvolnit chmury, dovolit se nejen dávat, ale i přijímat. Spojujeme se se svým vnitřním léčitelem, duchovními průvodci, objevujeme sílu modlitby a Božství v nás.
- Přijetí svého stínu 14.11.
Daleko a přesto blízko, v útrobách temných komnat, se nachází pověstná pandořina skříňka. Možná je zamčená na sedm západů, zapomenutá a uschovaná pod nánosem pavučin, možná již o ní víme delší dobu a ještě přešlapujeme v myšlenkách, zda máme dost sil na to ji otevřít. Náš stín je odrazem všeho, co jsme doposud nechtěly či nemohly vidět. I to je dar od života, od nás samotných, od našeho rodu. Držíme v rukou klíč, abychom odemkly.
- Kořeny, odkaz předků a setkání se smrtí prosinec – bude upřesněno
Nastává čas, kdy je třeba opřít se o naše rodové linie. Chopit se odkazu našich předků a nést pochodeň dál.
Naši předkové jsou tu pro nás a vždy byli. Jaké nám zanechali vzkazy? Co se od nich můžeme naučit? Jaké jsou naše talenty? Co nás spojuje v našich rodinách? Smrt a zrození jsou jen dvě strany jedné a té samé brány. Abychom se mohly znovu narodit, je třeba vědomě projít smrtí.
Mám chuť do toho jít
Tato událost se koná v individuálních termínech na základě vzájemné domluvy, nebo aktuálně není vypsaný konkrétní termín. Svou preferenci stačí uvést do poznámky níže.