Pro mě znamená něco jiného, než pro většinu lidí…když mluvím o hloubce, ať už v kontextu freedivingu nebo celostního rozvoje, je to pro mě až tam, kde je tma…tma, kterou může osvítit jedině jiskra vědomí…
Nadechnu se, zanořím se pod hladinu…v tu chvíli se všechno zastaví…jsem jenom já a Voda…je to magický okamžik...
A Voda mění své odstíny…tlak na mé tělo se zvyšuje…ubývá nejen světla, ale i času…který v tom samém okamžiku přestává existovat…tóny modré se ztmavují, stejně jako obloha na nebi, když přichází noc…padám…a jak se vlním, cítím, že mnou prochází vlna života…Já jsem…
V maximální přítomnosti…ve svém těle, ve své mysli, v propojení s duší…Voda hladí mé tělo…vnímám, co mi říká….Voda v těle a venku jsou v milostném rozhovoru, který jako by nikdy nekončil…stáváme se jedním…
Je třeba plynout a je třeba umět využít i aktivní síly…vše má svůj význam a své časování. Nepřemýšlím o tom, nepovídám o tom. ŽIJU TO.
Po cestě do hlubin, po cestě zpátky na světlo.
To je to, co mi dává freediving.
Pochopení života samotného.
Ať už jsem ve Vodě, nebo na suchu…
ADEL