„Už to (Tě) (se) nemůžu ani cítit! / Život je víc bolestný, než radostný…, to břímě vzpomínek a zážitků…to bych raději snad ani necítil/a…budu silný/á a nebudu to cítit…“ …i takovéto a jim podobné věty, často vyřčené na podvědomé úrovni, mohou ve svém důsledku způsobit ztrátu čichu…a tedy cítění.

Třeba se spustí rýma…která se někdy stane i chronickou či alergickou…a úspěšně nás od cítění oddělí… Ti „zdatnější“ se od svého čichu dovedou odříznout i bez rýmy… přestanou zkrátka cítit i přesto, že nos je průchodný. A ještě jeden fígl: při nadechování pusou necítíme…ztrácíme citlivost…tralala! Jenže nastane problém…

Cítění nás totiž spojuje nejen s tím nepříjemným…ale spojuje nás také s dechem a tedy životem samotným, životním elánem, s moudrostí volit co je pro nás vhodné a co nikoliv….vždyť bez čichu se ztrácí i chuť…mimo jiné ta do života…a my jsme se ho zřekli proto, že nám něco nevonělo…

Život začne postupně (a nebo i najednou) ztrácet nejen vůně, ale i chutě a barvy…emoce…není to už ono, jenže my to necítíme. Je nám tak nějak divně…ploše…docela možná jsme i celkově nevyživení, což se na fyzické úrovni může projevit určitou rozežraností (nemůžeme se dosytit) a přitom můžeme klidně trpět nedostatkem vitaminů.

Čich je náš PRIMÁRNÍ smysl. Znamená to, že nám pomáhá přežít. Jeho nejdůležitějším úkolem je informovat o okolním zevním světě a varovat před nebezpečím. Věděli jste, že se vyvíjí společně s chutí (ve svém počátku je svázán s vývojem dutiny ústní) již někdy okolo 5. týdne těhotenství a že je až 10 000 krát citlivější než chuť? Přesný mechanizmus čichu zůstává na molekulární úrovni stále nejasný a je záhadou, jak dokážou smyslové buňky rozeznat tisíce různých vůní a rozpoznat mezi nimi i drobné nuance.

Část mozku, která analyzuje zprávy přicházející ze smyslových čichových buněk v nose, je těsně spojena s limbickým systémem, což je část mozku pracující s emocemi, náladou a pamětí. Nazývá se primitivní mozek, někdy také „čichový mozek“. Spojení vysvětluje, proč zápach či vůně mají výrazný emocionální význam. Čichový vjem prohlubuje uložení určitého zážitku či zkušenosti do naší paměti a stejně tak je dokáže i velice živě vyvolat…a není tajemství, že hraje důležitou roli při volbě (nejen) sexuálního partnera.

Už se vyjasňuje, proč se říká „Cítíš to?“ nejen když mluvíme o vůni, ale i když mluvíme o poCITU? A jakto, že nejede vlak přes to, když nám někdo či něco nevoní, i když skvěle vypadá?

Mám obrovskou radost, že se díky individuální cestě metamorfózy – NaDECHni se (do) života, při které kromě dechové terapie Rebirthing/Buteyko používám i dotek, hudbu a vůně a vše, co přítomný okamžik dá, podařilo již nejednou čich obnovit…

Je krásné, když…

čich se navrací
uvolňují se břemena dávná a minulá
a přichází lehkost a svoboda

spolu s nimi nové vůně a chutě
třeba znova a nově čerstvá ranní rosa

elán do života
i navrácená moudrost

mít chuť ráno vstávat
radost dostávat a dávat

prožívat pestrou paletu emocí ve všech jejich barvách

v od-vaze beze strachu z hlubin
duše svobodná plesá…

Živo je.
A to Vším je.

„Já jsem přesně jednou z těch, které se díky dechové terapii od Adel, v kombinaci s TČM odvary a změnou stravy, vrací čich…zatím v záblescích, je to, jako bych se znovu učila chodit – a je to nádhera! “ — Airine Festivalen

Provoněné dny,

ADEL

P.S. dej svůj nos na podnos…má totiž více než 30 funkcí a čich je „pouze“ jednou z nich 🙂 …moje maminka mi říkávala: „Podle nosa poznáš kosa.“…chápu to až dnes…moudrá to žena!