“Nech to plynout.” “Podstatou ženy je plynutí, tak to prostě nech plynout a uvidíš.” “Nic nedělej, ono to poplyne i bez Tebe a stane se přesně to, co se má stát…” …ano, to jsou věty, prohlášení či rady, které slýchám poměrně často.


Vy taky? 🙂 Je třeba uznat, že v nich je velký kus moudra…o tom nemám nejmenších pochyb!

Po letech práce na sobě, práci s dechem se sebou i s druhými jsem však došla k závěru, že to je prostě jen kus…není to celé…jen část příběhu, mozaiky…

Schopnost nechat věci plynout je nesmírně důležitá pro pochopení běhu života, sebe sama, smíření, přijetí, je to jedna z kvalit či možných úrovní vědomí, chcete-li, ze které lze život prožívat. Pokud plynout nedokážeme, je těžké prokázat životu skutečnou důvěru, s lehkostí po proudu života plout, odevzdat se, vnímat radost, prožívat svou smyslnost a autenticky pociťovat, jak emoce přicházejí a odcházejí…

Proč to ale plynutím nekončí?

Z pohledu energetické psychologie je téma plynutí v souladu s principem Vody, který náleží 2. čakře. Stejně tak, jako Voda potřebuje koryto (Zemi-hmotu – 1. čakra), aby měla kudy plynout, potřebuje Voda svůj protiklad v podobě Ohně (3. čakra). Toto spojení nám pomáhá vytvářet zdravé hranice, koncentrovat energii, projevit svou vůli a zazářit…uvádět se do rovnováhy…prožívat den i noc…zachovat energii v pohybu, interakci…tu, která je podstatou života…

Když zůstaneme u “pouhého” plynutí, časem pocítíme, že nám chybí v životě jasný směr, záměr, nejsme v kontaktu se svým tvůrčím a odvážným Já, a tak je těžké projevit svou vůli a dovolit si zazářit…pocítit svůj potenciál. Je to dáno tím, že si se svým životem zkrátka nepovídáme…spíše se jen tak pasivně vezeme…až se z toho tak nějak nejasně rozplýváme do všech směrů a energie odchází…cítíte, co tím myslím?

Představte si, že ve svém životě plujete na loďce. Asi se shodneme na tom, že je fajn plout po proudu. Nechat řeku plynout…vždyť teče sama… Má svůj daný směr, své koryto, v různých místech vytváří víry a peřeje, v jiných oblastech je naopak stojatá voda nebo mělčina, na které lze snadno uvíznout. Když budeme všímaví, postupem času se naučíme řeku číst a začneme s ní komunikovat. Je to něco jako milostný rozhovor života, energie si navzájem povídají, jsou živoucí a ovlivňují se. Jedno vytváří a zároveň doplňuje druhé.

Nechat věci plynout a nic jiného nedělat je jako odhodit vesla, která máte na loďce svého života k dispozici. Nemoci si vybrat, kde je vhodné zastavit u břehu a posilnit se na cestu, kde je potřeba zabrat, kde pocítit svou sílu a třeba se i dostat z nějaké šlamastyky, kde se jen jemně odstrčit…a nebo…nedělat vůbec nic…s vědomím volby…je to jako zkoušet držet bobříka mlčení v rozhovoru se životem… 🙂

A tak, chcete-li být skutečně sami sebou – svobodní a prožívat, kým doopravdy jste, je na čase postoupit o krok dál…

Je čas nechat věci plynout a je čas pocítit sílu svého Ohně.

V každém případě…

NEODHAZUJTE VESLA! 🙂

S láskou

ADEL
Svobodná duše

Photo by Kamal, Raja Ampat 2016