Pravidelně se na mne při individuální práci obracíte s tím, že život je příliš hektický, že máte málo času, že nestíháte vše, co byste si přáli. Toto provází nedostatek energie, chybějící životní rovnováha, která někdy hraničí s vyčerpáním. Je to stav, který přirozeně vybízí k hledání rychlého řešení a návodů a často bývá spojen s tendencí ještě víc přemýšlet, ještě víc toho dělat, ještě víc chtít.

Zastavme se na chvilku…

“Naše tragédie spočívá v tom, že se náš životní rytmus již neřídí tepem srdce, nýbrž podle zuřivých otáček turbíny, jejíž rychlost se den ode dne zvyšuje.” — Georges Bernanos

Každý den, který máme možnost v tomto životě prožít, pro nás skýtá obrovský dar – 86 400 sekund času. A každý den znovu a znovu dostáváme šanci vytvořit svůj záměr, jak si s tímto kapitálem přejeme naložit.

Je tedy na místě říkat: ” Když já nemám čas!” ?

3049806-slide-s-3-the-worlds-most-beautiful-train-ride-in-13Když jedeme ve svém životě rychlostí Pendolina – 230km/hod, je to závratná rychlost, až se nám z toho zrychlí dech. Je to rychlost, která pro naše buňky není přirozená. Z bodu A se do bodu B dostaneme rychleji, než se jeden naděje. To je samo o sobě fascinující, ale my jsme si v té rychlosti ani nevšimli rozkvetlých álejí podél cesty…života, který se nám každým okamžikem ukazuje…ale nás více fascinovalo to, jak velkolepé věci je člověk schopen vybudovat. Stáváme se otrokem technologií a svých vlastních vynálezů a vymožeností, aniž bychom si toho všimli… jak taky, když ve své mysli už jsme stejně v bodě C.

Čteme rychlé články, jíme rychlá jídla, hledáme rychlá řešení, jak dosáhnout rovnováhy a načerpat energii.

Ale jak rychle skládáme kamínek na kamínek, když chceme vytvořit rovnováhu? A jaké podmínky si potřebujeme nastavit, abychom se na celý proces koncentrovali a věnovali pozornost tomu důležitému?

11071089_1099321826751450_2495010648174723882_nRovnováhu vnímám jako stav, kdy se věci nedějí příliš rychle, ale ani příliš pomalu. Neděje se jich příliš mnoho, ale ani příliš málo. Naše mysl není ani příliš v budoucnosti, ale ani v minulosti. Nejme ani příliš v hmotě, ani příliš ve spiritu.

Jsme ve svém středu, v jasném záměru. V srdci…sídle duše, v přítomnosti, v pravdě. Jsme vším a ničím zároveň, jedním i celkem.

Je možné mít nedostatek energie, když sami energií jsme?

ADEL