Senzace se nekoná – příběh OCHOTY, POKORY a PŘIJETÍ

Senzace se nekoná – příběh OCHOTY, POKORY a PŘIJETÍ
Že prý je možné zažít při energetickém dýchání  zcela nové stavy vědomí, že prý je možné podívat se do minulých životů, že prý jsou možné zázraky, že prý je to hodně hluboké, že prý mě to dokáže vyléčit..že prý...? Ano...jsou to má vlastní slova, mé prožitky i prožitky ostatních, zkušenosti...ALE... ...jestli jsem se něco v průběhu posledních let a zejména měsíců naučila, tak je to následující... POKORA, OCHOTA A PŘIJETÍ Jestli čekáte nějakou senzaci

Cesta metamorfózy – autentická zpověď znovuzrození – 16. dní poté – Má Pražská session

Cesta metamorfózy – autentická zpověď znovuzrození – 16. dní poté – Má Pražská session
Od té doby co jsem se vrátila do Čech, jedu na plný obrátky. Ale taky si dovoluju dlouho spát, trávit méně času u počítače, očistu s elementy si teď užívám místo ve vaně ve sprše se svou OCEÁNSKOU VLNOU (peelingem ze soli z Mrtvého moře a éterickými oleji), krb provizorně nahradila svíčka...prostě když se chce, všechno jde... V Domečku se dýchá o 106... až se mi z toho někdy tají dech... A tak byl včera večer ten nejvyšší čas dát si zase pořádně s...

Černá díra

Černá díra
Jestli máte ještě stále pocit, že se pořád jenom usmívám a vše je úžasný a dokonalý, tak vás zklamu. To by nebyl skutečný život. Taky mám pár kostlivců ve skříni, ale jak se říká...postupně, postupně...a ano, nemám příliš ve zvyku to ventilovat...snad jen ve chvíli kdy cítím, že to je ku prospěchu...a to je právě teď. V posledních dnech jsem se byla podívat zase po nějaký době v černý díře...jako průvodce i jako účastník... chtě nechtě jsou tyhl...

Jít do hloubky

Jít do hloubky
Pro mě znamená něco jiného, než pro většinu lidí...když mluvím o hloubce, ať už v kontextu freedivingu nebo celostního rozvoje, je to pro mě až tam, kde je tma...tma, kterou může osvítit jedině jiskra vědomí... Nadechnu se, zanořím se pod hladinu...v tu chvíli se všechno zastaví...jsem jenom já a Voda...je to magický okamžik... A Voda mění své odstíny...tlak na mé tělo se zvyšuje...ubývá nejen světla, ale i času...který v tom samém okamžiku přest...

Mozaika střípků z deníku – světlo na cestu

Takové drama se kolikrát v hlavě odehrává, tak co takhle ho přestat režírovat? Stačí se rozhodnout, právě teď. To je začátek! A najednou jsou v tichu slyšet zvuky, bzučení energie...místnost zpívá, dům zpívá, město zpívá...celý svět zpívá...a Ty jsi součástí i pozorovatelem celého toho koncertu. Vždyť už se toho tolik změnilo...no ne snad? A tak je čas změnit pravidla hry...ano, jsou už tak omšelá! Je to jako nosit kabát, ze kterého jste už dávno vyrost